U kojenecké lahvičky to platí dvojnásob. Může se totiž stát, že z nějakého důvodu maminka kojit nemůže, anebo již nastal čas na odstavení děťátka. Pak se ale dostává ke slovu samo děťátko, které to možná vidí úplně jinak…
Ano, někdy to skutečně vypadá tak. Rozlište však to novorozenecké od pozdějšího, tzv. kojeneckého. Zde je pár tipů pro vaši orientaci:
Miminko je na světě a vy najednou nevíte, co dřív. Nestíháte se ani najíst. Za pochodu zhltnete tu sušenku, tu kus jablka, nebo suchý rohlík, k obědu si ohřejete párek, anebo si ho dokonce koupíte ve stánku s občerstvením…
Je skutečně někdy lépe méně než více? Stačí jen čistá voda, nebo jsou důležité i žínka, mýdlo či vlhčené ubrousky?
Děti dudlík milují, pro rodiče je někdy spása. Jak se kdo k této otázce staví?
Až pro 80 % malých dětí je dudlík neodmyslitelnou součástí útlého dětství. Uklidňuje, uspává, ale také stimuluje sací reflex. Používali jsme jej téměř všichni, špatně jsme se s ním loučili, a pokud nejste zapřisáhlý odpůrce šidítek, jistě jich pár pořídíte i svému miminku. Napadlo vás někdy, jak to s dudlíky vlastně začalo?
Po mnoho let pediatři i alergologové vycházeli z předpokladu, že příliš brzký kontakt nejmenších dětí s určitými „rizikovými“ potravinami může vyvolat alergii. V současné době však dochází k přehodnocování některých skutečností. Zdá se, že brzký kontakt s danou potravinou alergii leckdy naopak předchází…
Mýty a nesprávné praktiky se udržují tam, kde selhává komunikace. Nad novými trendy v kojenecké výživě se zamýšlíme v rozhovoru s dětským lékařem Tomášem Karhanem
 Praha 2026.jpg)
