Proč v létě přichází na svět nejvíc dětí? Proč jsou děti narozené v tomto ročním období více sebevědomé? A proč jim byla dána do vínku i značná dávka optimizmu…?
Je fascinující, co všechno se děti naučí během jednoho jediného léta. V červnu se ještě téměř neudrží na nohou, a v září už běhají s maminkou a tatínkem o závod. O rok později ještě v červnu nosí plenky, a v září už chodí samostatně na toaletu. A velký bratříček se během léta naučí houpat – i se seskokem, jako by nikdy nedělal nic jiného.
Žádné jiné roční období neposune děti do té míry, jako léto. Slyšet, vidět, cítit, ochutnat, osahat a procítit – v létě jsou smysly zavaleny dojmy. Když beruška leze po hřbetu ruky, ptáčkové cvrlikají nebo maminka šimrá po chodidlech stéblem trávy, prorazí si houštinou nervových buněk cestu mnohem více informací než kdykoliv jindy. Jedna jediná bábovička na písku způsobí vznik nespočetných nových nervových spojů v té malé hlavičce. Samozřejmě, koulovačka v zimě také, ale v létě je příležitostí k získání nových zkušeností téměř neomezené. A protože jsou děti obdařeny schopností plně se ponořit do světa svých zážitků, tak nejenže vnímají léto mnohem intenzivněji, ale i využívají každý jeho okamžik.
Protože je letní období tak podnětné a nekomplikované, vysílá matka příroda uprostřed léta na start mimořádně mnoho miminek. Například v červenci se rodí asi o pět procent více dětí než ve zbylých měsících. A pokud sečteme měsíce od července do září, je to dokonce o deset procent více.
Vědci to vysvětlují tak, že pokud jde o plození dětí, naslouchá náš organizmus stále ještě rytmu přírody. Souvisí to i s koncentrací hormonů v těle. Když se krátí dny, dochází kvůli hrozícímu deficitu světla v centru pro libido k vyšší poptávce po jednotkách mazlení. Kontakt kůže na kůži působí totiž biochemicky stejně jako světelná sprcha. Na severní polokouli je počato nejvíce dětí na začátku měsíce října, a také rovnodennost na konci září se zdá být zvláště stimulující.
Dalším možným vysvětlením příznivých podmínek pro oplodnění v období dožínek je, že tělo je po létu posíleno a tak pro těhotenství nastávají ty nejlepší podmínky. Ve věku celoročního přísunu jahod a plánovaného rodičovství je to možná udivující, ale zůstává zcela logické.
Léto dodá sebevědomí
Běhat, skákat, šplhat, cvičit si rovnováhu – v létě jsou ideální podmínky pro rozvoj hrubé motoriky. A pokud se toto období kryje také s vývojovým skokem – jako například v případě učení se chůzi kolem prvních narozenin – jde všechno mnohem rychleji a snáze. Člověk nemusí věřit na hvězdná znamení, aby pochopil, že proč se dětem ve znamení Lva přisuzuje silné sebevědomí: Když si někdo může hrát venku, chce pronásledovat motýla a přitom udělá náhodou první samostatné krůčky, když má někdo příležitost slézat ploty a přitom je činností tak pohlcen, že všechno funguje jakoby samo sebou, ten se pohybuje ve svém okolí mnohem jistěji, než dítě narozené v zimě, které svoje první narozeniny oslaví v pokoji a je odkázáno na to, aby mu pro první krůčky navíc zabezpečili byt proti různým nástrahám.
To vysvětluje – tak trochu i s ohledem na astrologickou konstelaci hvězd – také určité sebepřeceňování se, které mnoho Lvů předvádí. Rozdíly mezi lidmi narozenými v jednotlivých ročních obdobích ale zjistili v četných studiích i vědci. Děti narozené na jaře například jsou obvykle vyšší než ostatní, děti narozené na podzim žijí déle a zimní děti jsou dobrodružnější povahy.
Vysvětlení je často zcela jednoduché. Faktory životního prostředí – teplota, počet hodin slunečního svitu a zásobení živinami, kterým je dítě vystaveno v těle maminky a v prvních měsících svého života. Tyto faktory ovlivňují člověka jako biologický systém, tj. i jeho mysl až do dospělosti.
Důvodem pro dobrodružné sklony mnoha dětí narozených v zimě je například změřitelně vyšší hladina dopaminu. Dopamin vzbuzuje potřebu činnosti a optimizmus. Jeho produkce je závislá na denním světle a matky, které jsou těhotné v létě, ho předávají dál přímo plodu.
Léto uzdravuje
Měsíc narození neovlivňuje jen mysl, ale očividně i zdraví. Letní děti jsou podle statistik nejméně ohroženy onemocněním rakovinou. Svou roli pravděpodobně hraje v tom dobré zásobení vitaminem A v prenatálním životě. Naopak jeho nedostatek může oslabit buňky už na počátku života, a tím způsobit, že jsou později citlivější na působení škodlivých látek. (Těhotné ženy by ale neměly užívat umělý vitamin A bez porady s lékařem. Předávkování totiž víc škodí, než pomáhá!)
Zrozenci léta si mohou také dělat menší starosti s hladinou cholesterolu a cévními chorobami než například lidé narození v zimě. Červnové děti jsou nejlépe ze všech chráněny před infarktem. Avšak stává se, že jsou někdy krátkozraké, snáze si lámou kosti a častěji trpí zubním kazem. Vysvětlením je, že se zuby a kosti tvoří relativně brzy, ve třetím měsíci těhotenství, u lidí narozených od července do září tedy v měsících chudých na sluneční záření, ve kterých organizmus matky produkuje méně vitaminu D.
Léto je optimistické
Jedna britská studie, do které bylo zahrnuto 40 000 účastníků, prokázala, že optimizmus je letním dětem vysloveně vložen do kolébky. Vidí život pozitivněji a považují se častěji za šťastné, pokud je srovnáváme s lidmi, kteří poprvé spatřili světlo světa mezi zářím a únorem. Podle profesora psychologie Richarda Wismana to může být tím, jak rodiče zacházejí se svými miminky v létě a v zimě: V létě to zní asi takhle: „Pojď, to zvládneš!“ a „Ten dnešní den si pěkně užijeme!“ Oproti tomu v zimě kvůli legraci musíme nejprve bojovat s pěti vrstvami oblečení, zkřehlými prsty a zamrzlou zemí. Naštěstí je možné každou statistiku přetrumfnout. Strava, dostatek pohybu a kvalita vztahů mají pravděpodobně mnohem podstatnější vliv na náš zdravotní stav nežli měsíc narození.
Ať už jsou naši broučkové narozeni v létě nebo v zimě, jisté je, že šťastným lze učinit každé dítě. Trháním jahod, sbíráním šnečích ulit, pozorováním mravenců a ptáčků či pouštěním lodiček v potůčku…
