Dřevěné hračky mají lepší pověst – ale jsou skutečně zdravější než ty z plastu? Zde je sedm skutečností, které vám pomohou při nákupu.
Kostky dřevěné či plastové – co je pro dítě lepší?
Jakou hračku vybrat, to záleží především na vašem dítěti. Při hře zásadně vše rozebírá, nebo jde na to spíše opatrné? Pohybuje se bezpečně nebo ještě často padá? Bere ještě všechno do pusy? Pokud tohle víte, snáze se rozhodnete, jak moc nebezpečné jsou pro ně ostré hrany, těžké kostky ze dřeva nebo maličkaté dílky. Dobře si všímejte také informaci od výrobce, pro jaký věk je hračka určena: plastový hrad je skvělý dárek – ale ne pro dvouletého.
Co přesně mému dítěti může uškodit?
Škodliviny se jmenují PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky), ftalátové změkčovače (mohou být obsaženy v plastech a lacích) a olovnaté barvy. Takovéto chemické látky platí za mnohonásobně nebezpečné pro zdraví, zejména jako rakovinotvorné. Stejně tak pochybný je nikl – v sousedním Německu například jeden ze známých výrobců dřevěných železnic byl přede dvěma lety kritizován za použití materiálu s obsahem niklu pro výrobu náprav.
Poznám na první pohled, že hračka je nezávadná?
Podle odborníků to vůbec není těžké. Vlastní smysly jsou obvykle velmi dobrým rádcem. Například hmat a čich. Je hračka na omak příjemná, nebo se zdá, že lak vbrzku odpadne? Plast vám příliš nevoní nebo trochu barví? Ruce pryč!
Které bezpečnostní štítky ručí za nezávadnost?
Hračka, která je k dostání v EU, musí mít označení CE. To ale samo o sobě ještě nevypovídá o mnohém, neboť dodržování standardů kvality není kontrolováno nezávislou institucí. Lepší je označení GS, vypovídající o „ověřené bezpečnosti“. To přidělují osvědčené zkušebny jako TÜV výrobcům, kteří doloží, že jejich výrobky jsou neměnné kvality. Podle ochránců spotřebitelských práv je dobré i označení „Správná hračka“, které se přiděluje nejen výrobkům testovaným na zdravotní nezávadnost, ale zároveň hodnotí i jejich morální či výchovnou hodnotu. Podrobnější informace najdete na internetu. Navíc podle nové směrnice REACH ale máte právo zjistit od výrobců složení výrobků, hlavně látky zařazené na seznam těch nejvíce nebezpečných. (Zdroj: www.budulinek.eu)
„Made in China“ – znamená to automaticky ruce pryč?
V každém případě ne kvůli kvalitě. Více než tři čtvrtiny hraček prodávaných v EU pochází z Číny. Z tohoto důvodu tyto výrobky častěji neprocházejí při testování – statistická pravděpodobnost je zkrátka vyšší. Pokud se chcete vyhnout čínským výrobkům z etických nebo ekologických důvodů, je to již jiná otázka.
Jakou hračku nekoupit nikdy?
Vše, co je podezřele levné nebo tak alespoň vypadá: hračky za pár korun z výprodeje, z tomboly nebo stánku na pláži, z automatů či pochybných internetových obchodů. A také to, co nápadně smrdí.
Poznámky:
V EU byla přijata direktiva EU 2005/84 o omezení ftalátů v dětských hračkách a dětském zboží. Na ni navazuje vyhláška 284/2006 Sb., podle které se od 16. ledna 2007 nesmějí používat následující ftaláty DEHP, DBP, BBP, DINP, DIDP, DNOP jako látky nebo složky přípravků v koncentraci vyšší než 0,1 % hmot. v měkčených plastových materiálech sloužících k výrobě hraček a předmětů pro péči o děti. Hračky a předměty pro péči o děti, jež obsahují tyto ftaláty ve vyšší koncentraci, než je výše uvedená hodnota, se nesmějí uvádět na trh. Předmětem pro péči o děti se rozumí jakýkoli výrobek určený pro usnadnění usínání, zklidnění, hygienu, krmení dětí nebo k cucání dětmi.
REACH (Registrace, evaluace a autorizace chemických látek)
Nový systém kontroly chemikálií zajistí, aby se nejpozději od roku 2020 používaly pouze chemické látky se známými vlastnostmi a to způsobem, který nepoškozuje životní prostředí a zdraví člověka.
www.reach.cz
