Dětské ručičky jsou zázračné nástroje. Zpočátku ještě působí neohrabaně, ale jsou čím dál šikovnější, dokážou uvolňovat šrouby, stavět věže do neuvěřitelných výšek a navěky schovat klíče! Zmapovali jsme milníky ve vývoji šikovnosti dětských rukou a poradíme vám šikovné triky na jejich procvičování.
Základy učení
V prvních týdnech po narození jsou dětské ručičky po většinu času zaťaté do pěstiček. A otevírací doba? Jen nakrátko.
A pokud dlaň polechtáte, v tom okamžiku děťátko ručku opět zavře v pěst. Jde o vrozený, tzv. úchopový reflex, který velí: Drž se! A pořádně silně: tátův prst, mámin nos nebo i vlasy. Je s podivem, kolik síly mají ty maličké prstíky: v prvních hodinách po porodu na malou chvilku dokážou udržet i svou vlastní váhu (rozhodně ale nelze doporučit žádný experiment!). Tento reflex je dědictví po předcích, když v dávných časech putoval celý klan stepí, bylo udržení se otázkou přežití.
Tento úchopový reflex asi po osmi týdnech mizí. A samozřejmě i to má svůj smysl. Protože správný řemeslník ví, co dělá a svou práci umí ovládat. A ruce, které by si dělaly, co chtějí, by tak byly spíše na překážku.
Jak procvičovat:
Dokud úchopový reflex trvá, dítě není schopné vědomě pustit věci z ruky. Polechtejte je na hřbetu ruky směrem k prstům, tak se ručka opět otevře.
První půlrok učení
Ve třetím a čtvrtém měsíci života se práce rukou pořádně rozjede. Čím dál tím méněkrát vidíme, že by miminko svíralo pěstičky. Oproti tomu jsou nyní prstíky stále v pohybu. A první objevy světa se týkají jich samotných. Miminka se svýma rukama dokážou zabavit hodiny a hodiny. Všechno, co je v dosahu, si chtějí osahat. I když ne vždy se vše podaří – nezřídka sáhne miminko do prázdna, koordinace činnosti rukou a očí totiž ještě není zcela spolehlivá. Ale pokud se dílo podaří, putuje uchopená věc z ručky rovnou do pusinky. Říká se, že miminko ústy poznává svět. Tam je teď totiž většina nervových zakončení. A ještě to chvíli potrvá, než budou prsty šikovnější než jazyk.
Jak procvičovat:
Pohybujte nějakou hračkou dítěti pomalu před očima od středu do stran tak, aby mohlo její pohyb sledovat. Ruce ještě nefungují samostatně a nezávisle jedna na druhé. Když chce dítě něco uchopit – a to teď umí jen oběma rukama, musí přitom otočit celé tělo. Dobré cvičení na motoriku!
Druhý půlrok učení
Kolem šestého měsíce se otevírají zcela nové obzory. Nyní již funguje prostorové vidění, což je důležité pro lokalizaci předmětů. Miminko prozkoumá vše, co je v jeho zorném poli a na co dosáhne. Jaké to je sáhnout si na něco špičatého, kulatého či hranatého? Je tenhle povrch hladký nebo drsný? A jak to asi bude znít, když hodím máminy klíče na podlahu? To vše je v rukou dítěte. A jak! Zpočátku ještě sahá na věci celou dlaní. Ale postupně při své řemeslné práci ovládá své nástroje čím dál lépe a začíná s jemnou prácičkou: na řadu přichází palec a napnutý ukazováček. Ale jedna věc ještě nefunguje: multitasking. Pokud má dítě nějaký předmět v jedné ruce a chce uchopit do druhé jiný, první věc upustí.
Jak procvičovat:
Když leží děťátko na břiše, nechte kolem něj k prozkoumání co nejvíce věcí. V této poloze má dítě ruce volné a připravené k průzkumné práci.
Mistrovské dílo
V devátém měsíci získá dítě mistrovskou dovednost – pinzetový úchop. To je královská disciplína pro vývoj prstů. Zkušení řemeslníci již dovedou uchopit mezi palec a uvolněný ukazováček ty nejmenší předměty. A ještě něco perfektně klape: mozkové centrum po uchopování úzce souvisí s řečovým centrem. Pokud miminko pečlivě sbírá drobečky či nitky pod stolem, jasně ukazuje svůj cit ve špičkách prstů. Zanedlouho se můžete těšit na první slovo!
Jak procvičovat:
Nedivte se, když si z vás dítě v této fázi vývoje udělá podavače. V minutových intervalech mu budete podávat věci, které naházelo na zem: lahvičku, klíče, bryndák a kdo ví, co ještě. Zachovejte klid. Vaše dítě jen trénuje, a to vědomé uvolnění uchopených předmětů. K úchopovým dovednostem totiž nepatří jen samotné sevření, ale i schopnost věc pustit. A ne proto, že už to nejde udržet, ale protože chci a umím to udělat. Nezávislost je také důležitou součástí řemesla.
Profesionál ve svém oboru
Řemeslo má zlaté dno. Při stavění věže z kostek je nejobtížnější usadit poslední kostku tak, aby přesně seděla na věži
a ne vedle. To vyžaduje její správné umístění v prostoru a klidné spuštění na místo. To umí jen profík!
A takhle se při procvičování ještě pobaví: Děti milují vše, co má knoflíky, a také věci, které se dají strčit do nějakého otvoru a zase vytáhnout. Milovanou hračkou se může stát nyní třeba prázdná krabička od papírových kapesníků a nejrůznější kostky, anebo také různé trojrozměrné puzzle tomuto věku určené.
A specializace pokračuje: Zhruba v osmnácti měsících již zvládne většina dětí obracet stránky knihy. Ve dvou letech
se učí navlékat korálky. A už si umí třeba samo rozbalit bonbon. Asi od tří let vznikají první obrázky. V té době už umí správně držet tužku. V průběhu třetího roku se také teprve může ukázat, zda budě dítě pravák nebo levák. Pokládejte předměty nebo příbor vždy doprostřed, aby si mohlo vybrat, kterou rukou je uchopí.
 Praha 2026.jpg)
