Nebojte se prvních dnů!

Miminka jsou na první pohled maličká, slabá a působí zranitelně. Máme proto tendenci si myslet, že dosud nejsou dostatečně „hotová“ a že potřebují speciální zacházení. Málokdo si uvědomí, že zdánlivá slabost je ve skutečnosti právě tím, co nejmenší děti činí silnými a odolnými.

Choulostivé? Flexibilní!
Tělíčko, a zejména hlava novorozence vypadají velmi zranitelně. Na hlavě dokonce pozorujeme měkká a citlivá místa. Zejména fontanela uprostřed horní části lebky je zatím tvořena jen vazivem, nikoliv kostí, a bude to trvat ještě přibližně dva roky, než se otvor zpevní a zacelí. Nejde však o „konstrukční chybu“, ale naopak o promyšlený krok matky přírody: Měkkost novorozenecké lebky umožňuje snazší porod. Protože fontanela a jednotlivé lebeční švy dosud nejsou pevné jako u dospělých, nýbrž pohyblivé a pružné, může dětská hlava při porodu snáze postupovat úzkými porodními cestami a tvarovat se podle potřeby. Měkkost fontanely navíc dává dostatečný prostor pro růst mozku.

Tukové polštářky? Skvělá izolace proti chladu!
S obrovskou hlavičkou, kulatým bříškem a spíše krátkými a tenkými končetinami vyhlížejí kojenci z hlediska svých tělesných proporcí docela jinak než větší děti a dospělí lidé. Co se zásob tuku týká, je po těle kojenců rozprostřen velmi nerovnoměrně – nejvíce se ho vyskytuje okolo střední části trupu. Je vytvářen z tzv. „hnědých“ tukových buněk, které působí jako miniaturní topidlo, zásobárna energie. Na rozdíl od „bílých“ tukových buněk nás dospělých, které už tento vyhřívací efekt nemají, miminka jsou díky svému specifickému tuku patřičně chráněna před prudkými poklesy teploty a také jim jejich špekový polštář umožňuje lepší tepelné hospodaření.

Špatný spánek? Zato bezpečný!
O miminkách, která položíme unavená do postýlky a ona okamžitě usnou, se dočteme nanejvýš v nepříliš realistických rodičovských průvodcích. Ve skutečnosti je to s usínáním malých dětí mnohem složitější. Potřebují nejen své rituály, ale často také blízkost svých rodičů, aby konečně „zabraly“. Tato skutečnost nicméně nenapovídá, že by šlo o spánkovou či regulační poruchu. Naopak. Miminka si nesou genetickou informaci z dávné minulosti, že přerušovaný spánek je vynikající strategií pro přežití. Kdo spí v těsné blízkosti mámy a táty, tomu nehrozí nebezpečí pádu, únosu, hladu apod.

Slabý zrak? Schopnost zaměřit se na podstatné!
Miminka skutečně ještě neumějí zaostřit na dálku. Dříve jsme v souvislosti s tím často slýchali, že jejich zrak prostě ještě není vyvinutý. Toto tvrzení ale není příliš přesné. Miminka totiž umí velmi dobře zaostřit na vzdálenost, ze které se obvykle dívají do obličeje svých rodičů, když jsou chována. Jde o vzdálenost asi 30-40 cm. Lze tedy opět poukázat na praktičnost přírody. Co je pro miminko v tomto věku důležitější než rozeznat obličej svých nejbližších pečovatelů?

Kulatá záda? Jen dobře přizpůsobivá!
Je to jasné. Kdyby měl nějaký dospělý svá záda v takovém tvaru, v jakém je mají novorozenci, měl by co nejdříve vyhledat fyzioterapeuta. Zdravá dospělá páteř se přece vyznačuje specifickým zakřivením ve tvaru S a také vzpřímeností během chůze i sezení. U miminek je tomu jinak. Protože lidské děti jsou tzv. nošenci, odpovídá tvar jejich zad této potřebě. Zakulacená zádíčka tak umožňují, aby se dítě k dospělému mohlo během nošení lépe přimknout. Je to mimochodem mnohem zdravější poloha než ležet na rovné podložce v postýlce.

Obtížní křiklouni? Mistři v přežití!
Ano miminka hodně pláčou, ale hlavní důvod je ten, že jinak se vyjadřovat dosud neumějí. Možná byste namítli, že nejlepší řešení to zrovna není, když dětský křik je tak nepříjemný! Jenže o to právě jde. Miminko tím má k dispozici signální zařízení – jasný alarm. Takže pozornost pečovatelů bude zajisté upoutána. Opět jde o důležitou schopnost a prostředek přežití. Kromě toho se pozorní rodiče brzy naučí pláči svého miminka rozumět a dokáží rozlišovat, zda je jeho důvodem např. hlad, pocit opuštěnosti, únava nebo něco jiného. Zatímco dříve se dětskému pláči patřičná pozornost vždy nevěnovala, dnes už víme, že plačící miminko nikdy nemá být dlouho ponecháno o samotě, protože vstřícnou a empatickou reakcí rodičů získává primární důvěru v okolní svět.

Nepřipravené na příjem pořádného jídla? O to dokonaleji vybavené k pití mateřského mléka!
Střeva miminka nejsou při příchodu na svět dosud dostatečně zralá na to, aby snesla průchod a trávení tuhé nebo i jen kašovité stravy. Což opět zní jako jakási nedokonalost. A přesto jde o přednost: Trávicí systém kojence je utvořen tak, aby si dítě mohlo vzít to nejlepší z mateřského mléka. Pro svůj optimální vývoj kojenec během prvního půlroku života skutečně nic jiného nepotřebuje. A pokud je s kojením vše v pořádku, dochází k báječnému doplnění dvou dokonalých vybavení – mateřského prsu a jemu skvěle přizpůsobenému sacímu ústrojí miminka. Vnitřní strana dětského rtu není zcela rovná, nýbrž vybavena jemnými hrbolky, které přesně zapadají do prohlubní okolo prsní bradavky. Při přisátí vzniká podtlak a dítě může pít, aniž by polykalo vzduch.