Některé mýty a pravdy o novorozencích

O novorozencích koluje řada rad, které se předávají z generace na generaci. Ne vždy však odpovídají současným poznatkům a někdy mohou rodiče spíše zmást nebo zbytečně vystrašit. Primář novorozeneckého oddělení Slánské porodnice MUDr. Juraj Ružek přináší pár nejčastějších mýtů, se kterými se setkává v praxi.

První okamžiky po porodu

Mýtus: Když dítě po porodu křičí a/nebo pláče, znamená to, že je miminko v pořádku

Pravda: Pláč je důležitý projev novorozence, ale sám o sobě nestačí k posouzení jeho stavu. K hodnocení používáme Apgar skóre v 1., 5. a 10. minutě po porodu. Sledujeme více ukazatelů najednou – například prokrvení, dechový vzorec
či svalový tonus. Někdy je nutné dítě krátce stabilizovat a poskytnout mu dechovou podporu při dušnosti. To se provádí pomocí přístroje, který přes masku udržuje vyšší tlak na konci výdechu, a pomáhá tak lépe dosáhnout nastolení efektivního dýchání a okysličení.

Mýtus: Dotepání pupečníku je zbytečné

Pravda: Na základě vědeckých poznatků dnes už víme, že odložený podvaz pupečníku (přibližně po 3 minutách) má jasné přínosy u donošených i nedonošených novorozenců, kteří se dobře adaptují a nevyžadují okamžitou resuscitaci.
Do těla dítěte se dostane více krve, tím se snižuje riziko chudokrevnosti v kojeneckém věku a ve výsledku tak můžeme říct, že umožňuje lepší poporodní adaptaci.

Mýtus: Bonding je jen módní trend

Pravda: Bonding, tedy „kontakt kůže na kůži“ (skin to skin), má zásadní význam pro dýchání, regulaci teploty i budování vztahu mezi rodičem a dítětem. Při bondingu lépe nabíhá laktace a díky uvolňování hormonů dochází k rychlejšímu zavinování dělohy a tím i rychlejšímu uvolnění placenty. Novorozenec se ukládá nahý na nahé tělo matky, na hlavičku dostává čepičku a přikrývá se nahřátou dekou. Pokud není možné, aby byl novorozenec uložen na tělo matky, nastupuje otec, protože i on může poskytnout dítěti teplo, kontakt a pocit bezpečí. Ve slánské porodnici tuto možnost běžně nabízíme a podporujeme. Jde o jednoduché, ale velmi účinné opatření, které zajistí teplo a umožní, aby si rodina mohla tento čas užít nerušeně.

Kojení a výživa

Mýtus: Pokud je matka nemocná, nesmí kojit

Pravda: Většina běžných onemocnění, jako je chřipka nebo rýma, se mateřským mlékem nepřenáší. Naopak – mléko obsahuje protilátky matky, které dítě chrání před nákazou nebo zmírňují její průběh. Kojení se přerušuje jen výjimečně, například při aktivní tuberkulóze nebo při HIV/AIDS v rozvinutých zemích.

Mýtus: Dudlík kazí kojení a způsobuje křivé zuby

Pravda: Dudlík může být v prvních měsících života dítěte užitečným pomocníkem. Pomáhá se zklidněním, usnadňuje usínání, zmírňuje pocity bolesti například při vyšetření u lékaře a procvičováním svalů obličeje podporuje vývoj dutiny ústní. Podle Americké akademie pediatrů (AAP) může dokonce snižovat riziko syndromu náhlého úmrtí kojence. Není ale vhodné, aby se stal dlouhodobou berličkou. Používání dudlíku je ideální postupně omezovat zhruba od 12.-18. měsíce věku. Americká akademie pediatrického zubního lékařství (AAPD) doporučuje, aby dítě používalo dudlík maximálně kolem 6 hodin denně. Pokud jej během spánku vyplivne, není vhodné mu ho znovu vkládat do úst. Vhodnou volbou je tzv. ortodontický dudlík, který podporuje správný vývoj čelisti a zubů. S dudlíkem je dobré se rozloučit nejpozději kolem 3 let. Dlouhodobé a časté používání totiž může vést k problémům s růstem chrupu, častějším zánětům středního ucha i obtížím s výslovností.

Mýtus: Kojící matka musí jíst jen mdlé jídlo

Pravda: Mateřské mléko je optimálním zdrojem výživy pro novorozence. Strava maminky během kojení proto ovlivňuje nejen ji samotnou, ale i dítě. Pestrý jídelníček je naopak výhodou – můžete jíst to, co vám chutná, a není nutné vynechávat luštěniny, čerstvé pečivo ani sycené nápoje. Rozhodně se ale vyhýbejte alkoholu a drogám. Za dětské koliky většinou nemůže „nevhodná“ strava matky, ale spíše ještě ne zcela vyzrálý trávicí trakt dítěte, chybějící osídlení střev probiotickými bakteriemi, nedostatek prebiotik nebo nadměrné polykání vzduchu při kojení.