Rýma, kašel, nachlazení…

S nástupem chladného ročního období většina rodičů bojuje s tolik obávanými „podzimními a zimními nemocemi“, jakými jsou rýma, kašel, nachlazení, záněty horních a dolních cest dýchacích a v tom horším případě i s chřipkou.

 

S počátkem školní docházky a příchodem zimy jde mnoho školních i školkových dětí od jedné nemoci ke druhé. Většinou to klasicky začíná na podzim rýmou – a končí na jaře kašlem. Častým cílem tak bývá u mnoha rodičů snaha přežít chladné měsíce v relativním klidu. Nic jiného se stejně s dětmi dělat nedá.

A protože jsou respirační infekce neboli onemocnění dýchacího systému povětšinou způsobované viry a šíří se především kapénkovou cestou, čili kašlem, smrkáním či hovorem na blízkou vzdálenost, je nejdůležitější vyhýbat se bližšímu kontaktu s nemocnými.

Neméně důležitou součástí obrany je i vlastní imunita dítěte. Samotnou virulenci (čili nakažlivost bakteriálního kmene) neovlivníme. Jsou zkrátka choroby vysoce infekční a choroby méně nakažlivé.

Jen trochu kašle…

I to je velmi častá výmluva rodičů, když vyprovázejí dítě do školy. Zčásti mají pravdu, protože se jen těžko rozlišuje, zda jde o symptom vážnějšího onemocnění nebo jen o lehké nachlazení, které opravdu během několika dní pomine.

Přitom kašel je jedním z nejobvyklejších příznaků dětských onemocnění dýchacích cest a také nejčastější příčinou návštěvy dětského lékaře. Samotný kašel je důležitým reflexem napomáhajícím chránit dýchací cesty a odstraňujícím hlen a jiné nečistoty. Pokud však dítě kašle déle než týden, opravdu je lepší navštívit odborníka.

Nejobvyklejší příčinou kašle bývá společně s rýmou zvýšená produkce hlenu v dýchacích cestách, kdy hlen může zatékat do nosohltanu a hrtanu a dráždit dýchací cesty ke kašli.

Také musíme odlišit suchý dráždivý od vlhkého produktivního kašle.

Suchý kašel je vyčerpávající, namáhá svaly břicha i hrudníku a hlavně při něm nedochází k odkašlávání. Je typickým průvodcem virových onemocnění.

Vlhký kašel zpravidla následuje po suchém. Při něm sliznice produkují hlen ve zvýšené míře, a ten se v dýchacích cestách hromadí. A je to právě kašel, který hlen napomáhá odstraňovat. Proto také příznaky vlhkého kašle na rozdíl od suchého nepotlačujeme, ale podporujeme jej.

Souputník nachlazení – rýma

U rýmy je potěšitelné, že obvykle trvá týden. Začíná lehkým pošimráváním v nose, provázeným vodovým výtokem, který musíme odstraňovat. I zde dítěti v překonání potíží pomůže několikadenní klid na lůžku spojený s příjmem dostatečného množství teplých tekutin.

Větší problémy nastávají, kdy se nos definitivně ucpe. Naštěstí se ucpává jen jedna dírka, pak zase druhá a rýma odezní. Když potíže neustupují nebo když rýma opravdu delší dobu neodtéká, může být příčinou dalších komplikací.

Tuto běžnou infekci zvládají děti i bez léků, protože u rýmy, stejně jako u většiny virových onemocnění, k léčení antibiotika opravdu nejsou účinná. Mírníme příznaky, ale neovlivňujeme samotného původce nákazy. Zvlhčujeme vzduch, podkládáme hlavovou část postele pro lepší dýchání a miminkům pomáháme odsáváním hlenů. U větších dětí již můžeme použít nosní kapky stahující sliznici, ale vždy po poradě s odborníkem. Kapeme obě nosní dírky a doba léčby by neměla přesahovat pět dní. Když se kapky používají déle, nosní sliznice si na ně zvykne a v budoucnu je bude vyžadovat. Oblíbené jsou i nosní spreje z mořské vody a minerálních či fyziologických roztoků.

Hlavně viry nešířit

K ochraně před nemocí je vhodné dítěti dávat jeho talíř, příbory i hrníčky, které používá, stranou od ostatních. Vyplatí se také nejíst společně, protože právě při jídle je vstup pro infekci nejsnazší. Pokud marodí větší dítě a má dostatek rozumu, samo by se mělo starat, aby na ostatní „něco neplivlo“ při kašli či rýmě nebo nakaženýma rukama nepřenášelo infekci například na kliky. Proto v některých rodinách během nemoci dezinfikují i kliky od WC či koupelny. Viry se však mohou ukrývat i v počítačové klávesnici nebo v dálkových ovladačích, pokud je nemocný používá. Také je vhodné, aby každý člen rodiny měl – minimálně po dobu nemoci – vlastní ručník i na ruce. Stejně tak mýdlo je vhodnější používat tekuté, s dávkovačem. Chceme-li snížit riziko nákazy, používáme raději jednorázové kapesníky. Velký význam má i pravidelné větrání, protože viry se dají obyčejně „odvětrat“.  Během nemoci klidně můžeme větrat sice krátce, ale intenzivně každou hodinu. I když se dá jen těžko odhadnout, jak dlouho původci nemocí v daném prostředí vydrží, podstatné však je, že jejich infekčnost s časem prudce klesá.

Berlička – nikoliv pořádná berle!

Pokud má organizmus špatnou nebo oslabenou imunitu, snadno jej skolí i nepříliš silná infekce. Při silné imunitě si jen párkrát zakašleme případně prožijeme několik dní s lehkou rýmou. Na stav imunity má vliv mnoho okolností. Kromě genetické predispozice si svou imunitu od dětství budujeme, a to tím, že se setkáváme s různými infekcemi a nemocemi a naše tělo se učí se s nimi vyrovnat. Proto není úplně dobré u malých dětí vše úzkostlivě čistit a dezinfikovat. Nejsou pak tolik odolné a častěji se u nich vyvíjí různé alergie. Pro imunitu dětí je nesmírně důležitý častý pohyb na čerstvém vzduchu. Organizmus se otužuje a stává silnější pro boj s potenciální infekcí.

Ale i v dospělosti, to už máme imunitu nějak nastavenou, můžeme pro ni stále ještě mnoho udělat. Imunitní systém je velmi úzce propojený se systémem endokrinním a s psychikou. Je-li někdo přepracovaný, vyčerpaný nebo jen dlouhodobě nespokojený se svým životem, skolí ho každá banální infekce. Nakazí se i tam, kde by odpočatý a spokojený člověk neonemocněl a každé onemocnění trvá dvakrát či třikrát déle, než u člověka, který je vyrovnaný a odpočatý.