„Dokonalý“ otec?

Přijde z práce. Ani si neodpočine, nenají, nejde na „pivko“. Okamžitě směřuje za svým potomkem. Hraje si s ním, neštítí se pokakaných plen. Samozřejmě večer dítě taky vykoupe, nakrmí – pokud tedy ještě není kojené – a uloží…

Utopie? Nebo realita? Možná obojí. Pro generace našich rodičů a prarodičů je to utopie, ovšem pro naše děti je to realita. Pro některé. „Když byly naše děti malé, a já utahaná jako kůň, moc bych si přála, aby manžel děti občas alespoň vykoupal. Nebo přebalil. Měli jsme děti hodně blízko po sobě, takže jsem nějakou dobu přebalovala dvě děti. Bylo mi to líto, zvlášť když jsem viděla, že jiní tatínkové přebalují,“ krčí rameny Kristýna s tím, že docela záviděla kamarádkám, jejichž manželé si i vyměňování plenek vzali za své. Přiznává, že měla strach, když se manžel nezapojuje o péči, aby si k dětem vůbec vypěstoval vztah. Obávat se ale nemusela, protože jakmile děti povyrostly, tatínek si je o to víc užil. „Dneska s nimi jezdí na kole, naučil je lyžovat, bruslit,“ říká maminka, že vlastně o nic nepřišly.
Naopak její kamarádka Martina si to dokázala zařídit, už když byly děti malé. Její manžel nikdy nebyl žádný bačkora ani podpantolfák. Dokonce to byl takový frajírek se zálibou o činky a posilovnu a holky na něj „letěly“. Ale s příchodem jejich prvního a pak druhého syna, se naprosto změnil. Vypadá to, jako by byl opravdu rád tím pečujícím otcem. „Je pravda, že když ho vidím, je to chlap jako hora, jak zvedá malé dítě a šišlá na něj a pusinkuje ho, působí to trochu komicky, ale každý má asi trochu jiný styl,“ usmívá se Kristýna. Tenhle tatínek jen přijde z práce, a už totálně přebírá péči o své syny. Někdy ovšem působí poněkud unaveně a sešle.

Mění se tradiční model?
Psycholožka Pavla Koucká říká, že poslední dobou se u nás objevuje fenomén takzvaných nových otců. „Nový otec je ten, který se sám, dobrovolně a rád stará o děti víceméně od první minuty jejich života. Myslím si, že to, co ženy znají už několik desetiletí (takové to dilema rodina versus kariéra), se už začíná dotýkat i mužů. Mnozí mají potřebu nejen být úspěšní v práci a vydělávat dost peněz, ale chtějí také být se svými rodinami,“ objasňuje psycholožka. Fenomén souvisí i se změnami mužské a ženské role. Už dávno totiž neplatí, že žena je doma a stará se o děti a muž nosí domů peníze. Některé ženy odcházejí brzy po porodu do práce, a tatínkové je zčásti nahrazují. Přibývá dokonce otců na rodičovské (když u nás jich je zatím oproti jiným zemím stále málo – údajně především kvůli předsudkům). Každopádně zdá se, jako by se stíraly rozdíly mezi rolí muže a ženy, a jako by pak v tom lidé měli jakýsi „guláš“.
„Nemyslím, že být novým otcem je vždy to nejlepší, co může muž-otec dělat,“ konstatuje psycholožka a dodává: „Některým párům lépe vyhovuje tradičnější rozložení činností mezi muže a ženu. I podle ní otec, který šišlá na své dítě, trochu ztrácí ze své mužnosti. Jsou rodiny, kterým to takto vyhovuje, a ženy oceňují péči mužů. Ale někde to může být až příliš. Vzpomíná na manželský pár, který měl dítě velmi pozdě. V momentě, kdy žena konečně držela v rukách vytoužené miminko a potřebovala s ním být, manžel přišel o práci a dítě jí doslova „bral“. Na druhé straně pokud manžel přijde utahaný z práce a je partnerkou „donucen“ ještě k péči o rodinu, aniž by měl chvilku oddechu, není to v pořádku. „Důležité je, aby se o tom jasně mluvilo a přišlo se ke konsenzu. Někdy stačí, že muž přijde z práce, má půlhodinu pro sebe: odpočine si, vydechne, a pak se může starat o děti,“ konstatuje psycholožka. V některých rodinách to například tatínkové řeší tak, že onu půl hodinu, hodinu, sedí v autě před domem – což ovšem také není ideální. Pokud se jeden z manželů, případně oba, necítí v současném nastavení dobře a nedaří se to změnit, doporučuje Pavla Koucká párovou terapii.

Podstatný je zájem o rodinu
Důležité je, že každý jsme jiný a každému vyhovuje něco jiného. Jsou rodiny, kde se tatínek a maminka u dětí střídají, pracují oba, mají pomoc na hlídání, jinde je maminka mnoho let s dětmi „doma“, jinde je tatínek opakovaně na „otcovské dovolené“, zatímco maminka pracuje. A nemusí to být špatně, když to zúčastněným vyhovuje. Podstatné ovšem je, aby byl v popředí zájem o rodinu. „Když je někdo egoista a myslí primárně na sebe a ne na rodinu, tak to bude skřípat vždycky, ať je to jakýkoli model,“ uzavírá Pavla Koucká.