Změna jídelníčku malého miminka je náročným obdobím v životě celé rodiny. S přechodem z mléka na tuhou stravu vyvstává spousta otázek. Maminky často váhají, kdy a jak s příkrmy začít. Nejsou si jisté, co je pro dítě vhodné a čemu je naopak dobré se vyhnout. V tomto článku vám přinášíme několik rad, jak tuto mnohdy stresující situaci zvládnout co nejlépe.
Nové výzkumy opět poukazují na starou pravdu, jak důležitá je extrémně nízká potřeba soli ve výživě miminek, batolat i malých dětí.
Jak vyplynulo z nedávného průzkumu nadačního fondu 1000 dní do života, který byl zrealizován ve spolupráci s Odbornou společností praktických dětských lékařů ČLS JEP, v šesti měsících je kojených ještě 63 % dětí. Jakkoli je kojení nejlepší možný způsob výživy miminek, 58 % dětí ale zároveň už od 4. měsíce ochutnává pevnou stravu. Díky tomu se setkávají s potenciálními alergeny v období tzv. imunologického okna. To je doba, kdy organismus dítěte dokáže tolerovat alergeny ve stravě a vytvořit si tak lepší imunitu a odolnost proti alergenům do budoucna.
Jak se staví vaše dítko k jídlu? Nimrá se, trvá mu to věčnost, neposedí u stolu? Anebo jde všechno jako po másle? Pokud ne, začněte tím, že rozeznáte a pojmenujete problém. Zde jsou tipy na možné řešení!
Nemléčné příkrmy jsou důležitou složkou výživy kojenců a společně s mateřským mlékem tvoří dobrý základ zdravého růstu a vývoje. Odborníci doporučují začít s prvním příkrmem ne dříve než od ukončeného 4. měsíce, tzn. od 5. měsíce u dětí nekojených nebo částečně kojených.
Když miminko málo papá a nedostatečně přibývá na váze, maminky většinou znejistí a mají obavy. Naopak je-li pěkně baculaté a hezky roste, maminky jsou spokojené a nepřipustí si, že jejich robátko může být faldíkaté „až příliš“. Jak je to s nadváhou miminek?
Mateřské mléko je pro miminko rozhodně to nejlepší, co mu v rámci své milující péče můžete poskytnout. Pokud ale kojit nemůžete nebo vašemu dítku nestačí, nemusíte se bát po ukončeném 6. měsíci sáhnout po tzv. umělé mléčné výživě.
Co mají společného mateřské mléko, rostlinné oleje a rybí maso? Ačkoliv výčet vypadá trochu krkolomně, všechny tři jsou vynikajícím zdrojem omega-3 nenasycených mastných kyselin a právě ty hrají v našem životě velmi důležitou roli.
Alergie na mléčnou bílkovinu je v našich krajích poměrně vzácná. Alergická reakce je výslednicí genetické predispozice, která je ovšem dotvořena vlivem vnějšího světa. A to hlavně v období těsně po narození.
Sami si to nejspíš nepamatujeme, ale z mnohých historek se traduje, že nám rodiče neváhali osladit polévku nebo masozeleninový příkrm, když nám, coby kojencům, pokrm nechutnal. Dnes jsme to my, kdo připravujeme pro své potomky „první lžičky“ a často neváháme načíst mnoho a mnoho materiálů, abychom věděli, jak správně začít. Takže – jak vlastně?
.jpg)
