Myslíte si, že jen léky s účinnou látkou mohou léčit? Víte, že existují i takové preparáty, do kterých se nahrávají informace? Ty pak dokážou léčit účinně a navíc bez škodlivých vedlejších účinků. Ano, zní to jako zázrak… V těchto dnech vychází v nakladatelství Argo kniha Marie Vilánkové Léčba informací, z níž se dozvíte víc.
Informační preparáty jsou s největší pravděpodobností budoucností medicíny. V podstatě jde o to, naučit tělo novým dovednostem – dokázat se samo zbavit všech škodlivých toxinů, patogenních mikroorganismů, svých vlastních poškozených, nefunkčních a rakovinových buněk a negativních a také poškozujících emočních programů. Když se to naučí, tělo pak snáze odolá negativním vlivům, bude se lépe regenerovat, dostane se do potřebné rovnováhy a vy budete zdraví.
V této knize se seznámíte s tím, jak tělo uzdravit pomocí informačních preparátů, a zároveň pochopíte princip homeopatie, léčitelství, proutkařství a dalších dosud „nevysvětlených“ jevů. V dnešní době existuje řada věcí, které oficiální věda nechce vidět a nálepkuje jako nevědecké, ty jsou však často vskutku přirozené vlastnosti a fungující schopnosti živých organizmů. Léčení informačními preparáty, homeopatiky, pomocí energií, virgulí, modlitby, telepatie, schopnost pomocí vědomí ovlivňovat události, správně si přát, aby se přání splnila… To, že přístroje zatím nedokážou měřit a rozšifrovat bioenergii a informace jí nesené, neznamená, že neexistují. Dokonce se i vědci a lékaři z těch nejrůznějších oborů snaží přijít na kloub těchto ozdravujících metod a provádějí v této oblasti výzkumy.
Člověk má přirozenou touhu být zdravý
(úryvky z knihy)
Podvědomě cítíme, že pokud jsme nemocní, někde se stala chyba, naše tělo a duše dělají něco špatně. Nemoc nás omezuje, blokuje naše schopnosti, možnosti a mrzačí náš život. Pokud jsme zdraví, bereme to jako samozřejmost. Když dostaneme například chřipku, rakovinu či infarkt, hledáme cesty, jak se toho nechtěného dárku zbavit. Jenže my jsme nic nedostali, my jsme si ve skutečnosti problém vypěstovali a jsme za něj zodpovědní. Uzdravíme se, jen když nemoc, chyby či nedokonalosti dokážeme odstranit, včetně všech kořenů a kořínků, ze kterých vyrůstají.
Stejně jako se vyvíjela lidská společnost, tak se vyvíjelo i lékařství a péče o zdraví a krásu. Mnoho tisíciletí se používala přírodní medicína, protože lidé si museli vystačit s tím, co v přírodě našli. Měli oproti nám ale výhodu, byli to dokonalí pozorovatelé přírody. Byli na ní totiž zcela závislí. Dnes však žije většina populace ve městech. Lidé pracují uvnitř budov, přemisťují se auty a počasí je nemusí moc trápit. Málokdo už dokáže podle přírodních jevů, jako je rosa, červánky, směr a síla větru, předpovědět, jaké bude počasí zítra a dalších pár dnů. V minulosti ale lidé byli na přírodě a počasí závislí. Museli tedy dobře odhadnout, kdy je vhodné posekat louku, aby jim seno uschlo, opakovaně nezmoklo a nezplesnivělo, neboť toxiny plísní by způsobily problémy jejich dobytku. Toxiny plísní by lidé posléze mohli sníst nebo vypít v mléce, což by ovlivňovalo jejich zdraví. Proto existuje celá řada pranostik, které radí sedlákům, kdy je vhodné sekat trávu, sít obilí, orat…
…
Zahodit staré postupy a lidové recepty může být hodně krátkozraké, neboť často je v nich obsažena velká moudrost. V minulosti se na větší otevřené rány dávaly pavučiny, staré plesnivé hadry nebo plesnivý chléb. První nás napadne – takový nesmysl, další špína do rány. Ale co se dnes používá na rány? Antibiotika. A co jsou antibiotika? Produkty plísní, které mají zabránit množení bakterií, plísně si tím chrání svůj zdroj potravy. Několikrát jsem ve velmi negativním kontextu četla o tom, že ekzémy a plísně se v obličeji a na těle léčily dětskou močí. Když se ale podíváme na složení krémů používaných při ekzémech, zjistíme, že v řadě z nich je urea, močovina, kterou organismus vylučuje nejen močí, ale jež přirozeně vzniká také v pokožce a pomáhá ji chránit. Nevím, co je šokujícího na tom, že natržení hráze, poranění pochvy nebo svalových svěračů se léčilo bylinnými obklady. Mně osobně se díky dubové kůře hráz po porodu rychleji zahojila. Pohoršovat se nad tím, že na dnu byly předepisovány obklady z medu, rozmarýnu a kozích bobků, nás může sice utvrdit v tom, že je dobře, že můžeme užívat léky, ale opravdu jsme si jistí, že obklad by při dnovém zánětu nepomohl? Vždyť med a rozmarýn působí protizánětlivě. A co když kozí bobky v sobě obsahují nějaký druh bakterií, jež mohou hrát také roli v uklidnění bolestivého zánětu? Co když tím, že se starým receptům vysmíváme, zároveň zahazujeme šanci najít v přírodě něco účinného na řešení našich zdravotních obtíží?
Každé místo, věc, rostlina, zvíře či člověk… vše ve vesmíru má svou informační složku. Někdy tuto informační složku vnímáme intuitivně. Jsou to například informace o tom, jak má rostlina vyrůst, jak má vypadat, jak se má rozmnožovat, jak má přetvářet energii ze slunečního záření, jak se má natáčet a růst za světlem. Ukládá i informace, jež na ni působily během jejího života.
…
Farmakologie a výroba chemických léků je z pohledu historie jen velmi krátkou, přibližně šedesátiletou epizodou, kdy se soustředí pozornost jen na hmotnou rovinu a vyrábí se léky, jež zasahují do metabolických a hormonálních procesů. Buď je zastavují, nebo spouštějí.
Organismus je řízen podle informací a má nějaký záměr. Pokud chce něčeho dosáhnout a my se mu v tom snažíme zabránit zasáhnutím do jeho řízení, často dojde k tomu, že zvolí alternativní cestu. Potlačíme nebo odstraníme jeden příznak, třeba poškozování kloubů zánětem, ale nastartovaný degenerativní proces se může přenést do jiné části těla, například na nervový systém. Tam je pak situace mnohem horší a může dojít až k rozpadu organismu. Pokud nenajdeme pravou příčinu, proč imunita zasahuje a ničí vlastní buňky, a nedokážeme, aby tělo samo rozhodlo, že tento proces zastaví, nemůžeme mluvit o léčení. Léčení je proces, který vede k uzdravení.
www.lecbainformaci.cz
O autorce:
Mgr. Marie Vilánková, badatelka v oboru informatiky, tvůrce speciálního softwaru pro diagnostiku toxinů v lidském těle, ale také matka čtyř dětí.
Narodila se 2. 9. 1974 na šumavském podlesí, v Česticích, kraji plném keltských stop, tajemství a krásného folkloru. Když se rozhodovala, jak naloží se svým životem coby dospělá, její volba padla na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V rámci studia informatiky se věnovala teorii informace, matematické analýze i algebře a žila v přesvědčení, že se jednou bude naplno věnovat tvorbě analytických systémů pro odhalování skrytých informací a souvislostí v hromadných úložištích dat. Osud jí však zavolal na jinou cestu a dal tak jejímu životu zcela jiný směr.
Díky podnikání v oblasti tradičních čínských tradičních preparátů a kosmetiky došlo k osudovému setkání s „informační medicínou“. Možnost pomáhat lidem s jejich zdravotními problémy prostřednictvím informačních preparátů ji zcela fascinovala, stejně jako diagnostika lidského organizmu pomocí počítačových systémů.
V současné době pořádá semináře detoxikační metody CIC, věnuje se obchodní činnosti na poli informačních preparátů, a i přes všechnu práci stále zůstává oddanou a milující matkou, která se snaží svým dětem zajistit bezstarostné, svobodné a nezapomenutelné dětství na milované Šumavě. Takové, jaké měla ona…
 (1).png)
