O císařském řezu se hojně hovoří. Nikdo nepochybuje o tom, že jde o spásnou operaci v případě nouze. Zároveň je zřejmé, že někdy dochází i k nadužívání tohoto zákroku. Přitom císařský řez je velká břišní operace. Možná vás ušetří od porodních bolestí, ale následná rekonvalescence je náročná a bolestivá. „V A centru umíme pečovat o ženy po císařském řezu,“ říká Kateřina Černá, dula, která se na to specializuje.
Všeobecně ve společnosti je náročnost této operace často podceňovaná a ženy (a nejen ony) po porodu císařským řezem často kladou na sebe velké nároky velmi brzy po operaci. Vrací se rychle zpět k péči o domácnost a neméně často se snaží i velmi brzy o to, aby jejich tělo vypadalo stejně jako před těhotenstvím. I vzhledem k tomu, jak náročná operace to je, by se k ní mělo přistupovat opravdu jen v nejnutnějších případech, realita je ale taková, že aktuálně s jizvou na bříšku odchází z porodnice každá čtvrtá žena.
Porodila jsem císařským řezem, co teď?
Nečekala jste, že váš porod skončí císařským řezem a informací, které se k vám dostávají je málo. V první řadě vězte, že v tom nejste sama, spousta žen vůbec nepočítá s variantou císařského řezu a tak vůbec netuší, co mají dělat. Na začátek je určitě dobré začít s péčí o psychiku i o svoji novou jizvu. Tyto dvě věci spolu často velmi úzce souvisí. Takže prvním krokem může být přijetí jizvy, její poznání a sžívání se. Už je totiž navždy vaše, tak se nebojte se seznámit. Sahejte si na ní, sprchujte ji, větrejte, můžete se snažit dýchat do oblasti jizvy. Nic víc v tento moment dělat nemusíte, toto vám vystačí na prvních pár dní.
První okamžiky po probuzení mohou být velmi náročné, nebojte si říct o něco na bolest. Není důvod, proč byste měla mít víc bolesti, než je nutné a ani kojení není překážkou. Naopak, když bolestivost bude menší, dřív se zvládnete postavit na nohy a starat se o miminko. S miminkem se mazlete, chovejte ho, kojte ho, mějte ho blízko u sebe v kontaktu kůže na kůži, co nejvíc to situace dovolí. Nezapomeňte na to, že mléko je pro miminko přichystané už z doby těhotenství, nemusíte tedy čekat „až se mléko spustí“. Nebojte se, společně vše zvládnete, poslouchejte svoji intuici. Pokud máte pocit, že něco nezvládáte, řekněte si o pomoc. Ať už s kojením, s péčí o jizvu, s péčí o miminko, o domácnost nebo i když se nebudete cítit po psychické stránce dobře. V tomto případě určitě platí, že čím dřív si řeknete o pomoc, tím lépe.
Psychika po císařském řezu
Nemalá část žen po porodu císařským řezem se potýká se situacemi, které jsou pro ně náročné po psychické stránce, a to z více úhlů. Prvním z nich je sama žena, která může císařský řez vnímat jako svoje selhání, jako zradu vlastního těla, které nezvládlo vaginální porod. Může se cítit méněcenně, může cítit zklamání, naštvání, smutek, zlobu na sebe, že se měla lépe připravit, zlobu na lékaře, že ji neinformovali o všech možných rizicích. Při prvním setkání s miminkem mohou mít pocit, že k miminku nic necítí. Toto jsou reálné případy z praxe. Ženy, které se se svými pocity svěří, často u svého okolí nenajdou pochopení. Nejčastější reakce okolí jsou typu: buď ráda, že máš zdravé miminko nebo nebýt císaře, tak jste nejspíš nepřežili. S těmito reakcemi se můžeme nezřídka setkat i na facebookových skupinách, které jsou určené přímo pro ženy po císařském řezu a kde ženy čekají, že najdou pochopení. I přesto, že tyto věty mohou být pravdivé, v tento moment více ubližují, než pomáhají a ženy se mohou cítit provinile. Je důležité si uvědomit, že žena má naprosté právo na to cítit se jakkoli!
První věc, kterou v péči o svou psychiku můžete udělat je sepsat si svůj porodní příběh. Určitě se nebojte kontaktovat dulu, porodní asistentku, psychoterapeutku nebo jakoukoli jinou formu terapie, která vám bude blízká a probrat svůj porod a své pocity. I terapie jizvy je prací s vaší psychikou a porodním zážitkem.
Tělo po císařském řezu
Informací, které ženy při propuštění domů dostávají, je žalostně málo. „Nebojte se se svou jizvou začít pracovat co nejdřív,“ radí Kateřina Černá. „Základním pravidlem je, že péče o jizvu by vás neměla bolet. Buďte k sobě a svému tělu laskavá, však dalo život nové lidské bytosti. A to není málo! Co se týče péči o jizvu, kontaktujte fyzioterapeutku (fyzioterapeuta) nebo dulu, která se věnuje práci s jizvami a hlavně vás naučí o jizvu pečovat z dlouhodobého hlediska. Určitě je mnohem efektivnější o jizvu pečovat dvě tři minuty každý den (stejně jako si čistit zuby), než absolvovat pět sezení u fyzioterapeuta, čímž to skončí. I proto při terapii jizvy učím ženy poznat svou jizvu, aby věděly, co dělají a proč. Co se týče vašeho těla, dopřejte mu čas. K základnímu plnému zhojení jizvy ve všech vrstvách dochází přibližně až po šesti měsících. Co se týče sportu, hodně záleží i na tom, jak jste byla aktivní před porodem a před samotným těhotenstvím. Pohyb rozhodně patří k zdravému tělu a hojení, ale naučte se poslouchat své tělo. Je nutné být na sebe jemná a nepřepínat se. Tak dlouho, jak se tělo vyvíjelo a měnilo v rámci těhotenství, tak minimálně takovou dobu potřebuje zpátky na rekonvalescenci.“
VBAC aneb vaginální porod po císařském řezu
Praxe „jednou císař, vždycky císař“ už snad po více než sto letech definitivně mizí z českých porodnic. Pokud nemáte jasnou indikaci k dalšímu císařskému řezu, nic vám nestojí v cestě to zkusit.
Příprava na VBAC (stejně jako na jakýkoli jiný porod) by se měla skládat ze tří základních částí – příprava psychiky, příprava těla a informační příprava.
Příprava psychiky bývá nejopomíjenější částí, nicméně je potřeba si uvědomit, že psychika tvoří až 80 % úspěšnosti porodu. Nebojte se do své přípravy zahrnout afirmace, nácvik uvolnění a meditační techniky, vizualizace. To jsou nástroje, které vám mohou velmi pomoct a zároveň je dobré začít s přípravou psychiky co nejdřív.
„Příprava těla může být různá, každopádně jako velmi účinnou hodnotím bylinnou napářku, kterou ženy po sekci mohou začít aplikovat již od 36. týdne těhotenství,“ říká Kateřina Černá a pokračuje. „Naprostý základ je pohyb a ženy po sekci by neměly vynechat ani návštěvu fyzioterapie. Informace si dobře vybírejte a ověřujte, z literatury můžu doporučit například knihy od Michela Odenta, knihu Hypnoporod nebo Aby porod nebolel. A jako poslední věc, která dokáže velmi ovlivnit průběh porodu, je informovaný doprovod. Obklopujte se lidmi, kteří vás budou podporovat a budou na vás působit pozitivně.“
Tento článek poskytuje pouze základní vhled do života po císařském řezu. Problematika je samozřejmě mnohem obšírnější a každý příběh je jedinečný. Neváhejte a obraťte se na někoho, komu důvěřujete a pokud vás něco trápí, neodkládejte řešení.
Článek byl připraven v spolupráci:
A centrum – Váš průvodce těhotenstvím a rodičovstvím, o.p.s., těhotenským a rodinným centrem, které nabízí komplexní služby pro těhotné a rodiny s dětmi do 4 let v Praze-Karlíně i on-line, už 25 let..
Kateřina Černá je certifikovaná porodní dula a doprovází ženy těhotenstvím, porodem a poporodním obdobím v Praze a blízkém okolí. Díky osobním zkušenostem se věnuje hlavně ženám, které si prošly císařským řezem, případně se připravují na svůj další porod po císařském řezu. Na tuto cestu ji přivedla osobní zkušenost, porod prvního dítěte císařským řezem. O rok později opět otěhotněla a začala studovat, hodně číst a účastnila se kurzu pro ženy po sekci Marie Vnoučkové. Během těhotenství začala s pořádáním podpůrných večerů pro ženy po císařském řezu a následně po porodu v tom pokračovala. V prosinci 2018 prožila svůj úžasný VBAC (= Vaginal Birth After Cesarean) a přivítala na svět své druhé dítě. V této době už bylo jisté, jakým směrem se chce ubírat.
Její krédo: „Nevěřím, že těhotenství a porod se musí vydržet, přetrpět. Věřím, že těhotenství i porod může být krásným obdobím v životě ženy, na které bude s láskou vzpomínat.“
Své semináře pro ženy nabízí zde.
