Pozor na hlavičku!

Hlavička miminka je křehkou záležitostí, to víme všichni – kůstky jsou měkké, lebka ještě není zcela uzavřená, hlavička je v poměru k tělíčku neúměrně těžká a bez přidržování padá dozadu…

Při zacházení s malým miminkem je třeba mít všechno tohle na paměti a dát na hlavičku pozor. Zároveň ale nesmíme zapomínat, že aby hlavička mohla posílit a správně se vyvíjet, je třeba jí dávat podněty a pracovat s ní. Jak tedy na novorozeneckou hlavičku? Kdy začne miminko hlavičku držet? Jak ho v tom podpořit? Můžeme novorozence nosit ve vertikální poloze? A co když miminko otáčí hlavičku jen na jednu stranu? Podívejme se, jak se na to dívá Vanda Schreierová, jejímž náručím přešly tisíce dětí a je certifikovanou instruktorkou pohybové výchovy kojenců:
Novorozenecká hlavička může vzbuzovat díky své křehkosti u celé řady (nejen) prvorodičů obavy. I já si tím prošla a v prvních dnech života nejstaršího syna jsem měla kolikrát chuť zabalit ho do zavinovačky a raději ho v ní nechat až do doby, než začne chodit, abych mu náhodou omylem neublížila. Pokud máte doma čerstvé miminko a trápí vás stejné pocity, nebojte se.
Největší chybou, kterou můžete při zacházení s čerstvým miminkem udělat, je málo se ho dotýkat. Malý kojenec potřebuje cítit vaši blízkost a teplo. Potřebuje s vámi být v kontaktu a je odkázáno na vaše doteky. Z pohledu kinestetiky a fyziologie je třeba dát si pozor na pár důležitých věcí, abyste nevědomky s miminkem nedělali pohyby, nebo činnosti, které mohou narušit jeho psychomotorický vývoj a ovlivnit tak celý pohybový vývoj dítěte. Doteky, chování v náručí a podněty, které miminku nabídnete v prvních týdnech života, by měly respektovat jeho psychomotorický vývoj a potřeby. Týká se to veškerého zacházení s miminkem – jakékoliv nošení, oblékání, přebalování, koupání, polohování pro spánek, uklidňování a zvedání by mělo respektovat dovednosti miminka, aby byl zachován zdravý psychomotorický vývoj. Zde mimo jiné narážím právě na hlavičku. Neschopnost držení hlavičky v prvních měsících života souvisí s tím, že hlava je pro novorozence v poměru k tělíčku příliš velká a těžká a bez fixace padá dozadu, což zbytečně přetěžuje krční svalstvo a může dojít až k blokádám. Většinou okolo třetího měsíce života jsou již děti schopny ji na nějakou dobu udržet – snadno to na svém miminku poznáte. Čím bude starší, tím déle hlavičku udrží. Takže pokud miminko hlavičku ještě nedrží, při nošení ji fixujte. Pokud už ji jakž takž drží, zbytečně mu ji nepodpírejte více, než je třeba, ať má možnost posilovat potřebné svalstvo a nedojde ke zbrzdění dalšího vývoje.
Polohy, ve kterých budete miminko nosit, je třeba pravidelně střídat. Umožníte mu, aby se lépe vyvíjelo a rovnoměrně zapojovalo více potřebných svalových partií a také mu nabídnete pohled na svět z různých stran a úhlů, což je pro hlavičku důležité. Jednostranné nošení navíc děti dlouho nebaví a po čase proti němu začnou bojovat a plakat, což si rodiče mohou mylně vysvětlovat jako nechuť miminka ke kontaktu, projevy různých obtíží atd.
Vertikální poloha u miminek, která ještě sama nedrží hlavičku – ano či ne?
Zvednete malé miminko do vertikální podoby a najednou se ozve zděšené: „Ne, to nesmíš, vždyť mu ublížíš?“ – už vás to také potkalo? Nejste sama, škodlivost vertikální polohy miminka při nošení je léty zažitý mýtus. Přitom nošení dítěte ve vertikální poloze s dostatečnou oporou vzpřimuje miminku trup a posiluje tělíčko, včetně hlavičky. Dítě dostává trojdimenzionální pohybové impulzy a získává pohybové vzorce, které bude potřebovat pro chůzi. Lépe se adaptuje na svět a více se učí – dobře totiž vidí kolem sebe. Při nošení ve vertikální poloze miminku vždy poskytujte dostatečnou oporu svým vlastním tělem, aby mohlo odložit váhu svého tělíčka – hlavy, zad, hrudníku a pánve (tzv. čtyři hlavní kostní hmoty). Tím, že miminko bude mít svou váhu odloženou na vás, bude mít dostatečnou oporu i těch částí těla, které ještě neumí samo držet, a nijak mu neuškodíte. Pokud budete miminku poskytovat oporu svým tělem a v případě, že ještě nedrží hlavičku, fixovat ji, nemusíte se bát, že vertikální polohou ublížíte. Pozor ale dávejte na záklon, miminko by se nemělo prohýbat v zádech. Pokud to dělá, dostatečně fixujte rukou a záklon nedovolte. Na pomoc si můžete vzít třeba šátek nebo speciální nosítko.
A co když kouká pořád jen na jednu stranu?
Predilekce, tedy tzv. polohová preference hlavy, kdy miminko natáčí hlavičku jen na jednu stranu, je častým problémem novorozenců. Většinou vzniká v posledním trimestru těhotenství, kdy má miminko v bříšku omezený prostor a setrvává dlouho v jedné poloze. Svaly krku a ramenou si na tuto polohu zvyknou a predilekce je na světě. Druhým způsobem vzniku je „získání“ z jednostranného zacházení – přicházíme k miminku stále z jedné strany, mluvíme k němu stále z jedné strany, nosíme ho stále na jednu stranu, zdroj světla přichází z jedné strany apod.
Každý z nás i v dospělosti preferuje jednu stranu více, to je naprosto obvyklé. Trvalé otočení na jednu stranu však lze u novorozence tolerovat jen do cca šestého týdne života. Poté by miminko mělo hlavičkou volně hýbat na obě strany a mělo by si vytvářet symetrické držení hlavy. Pokud se to neděje, je třeba zakročit. Pokud vaše miminko výrazně preferuje jednu stranu, ale nejste si jistí, jestli se jedná o predilekci, zkuste jednoduchý test: položte miminko v klidné místnosti se stejným množstvím světla v celém pokoji a zabraňte miminku vaší rukou výhled na tu stranu, kam se častěji dívá. Za krátký čas by mělo být miminko schopno otočit hlavu na druhou stranu, nebo alespoň na střed tak, aby se dívalo nahoru (ke stropu). Pokud to dokáže, není predilekce „fixována“ a můžete ji snadno odstranit správným handlingem, tedy zacházením s miminkem. Pokud miminko hlavičku vůbec neotočí, navštivte pediatra, který vám vypíše žádanku na rehabilitace. Hlavně se ale neděste – nejste první ani poslední, koho predilekce potká.
Jak tedy s predilekcí zatočit? Mám pro vás pár tipů (nejen) ze základů handlingu:
• Snažte se k miminku přicházet ze strany, na kterou se samo spíše nedívá, a mluvte na něj z této strany.
• Hračky miminku pokládejte také na stranu, kam se nedívá.
• Pokud možno střídejte miminku polohu v postýlce; zdroj světla by neměl stále přicházet ze strany, kterou miminko preferuje.
• Koupání a přebalování přizpůsobte tak, aby miminko nezůstávalo s hlavičkou otočenou na svou oblíbenou stranu.
• Střídejte polohy při nošení miminka a častěji ho polohujte tak, aby pro výhled muselo otočit hlavičku na stranu, která pro něj není pohodlná.
• Nespoléhejte na polohovací polštáře, které sice zafixují hlavičku, ale tělíčko pak má tendenci „vyhledávat“ asymetrie a prohýbat se.
• Vyzkoušejte vaničkování, které napomáhá uvolnění svalů ramínek a krčku.
Pokud se miminko při chování bříškem na naší ruce více dívá doprava, chovejte jej více na vaší pravé ruce bříškem dolu (na této straně totiž nebude mít možnost otočit hlavu, protože tam bude vaše paže). Strana problému (kam se dítě většinou nedívá) musí být nahoře.
Pokud miminko chováme zády na naší ruce a miminko se více dívá doprava, chovejte je více na vaší pravé ruce. Bude se muset snažit hlavičku otočit na levou stranu, protože na pravé straně bude váš trup a nic by nevidělo.